Zombies a v pavilonu Baba-Jaga.. Nééé, to je vlastně kozatej chlápek.

Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31.října. Lidé se oblékají do strašidelných kostýmu a chodí od domu k domu s řikankou .. koledou? .. Ne ! Říkankou "Koledu, nebo Vám něco provedu" a bla, bla, bla :))))

 V Sydney je s tímto svátkem samozřejmě spojený i vinný festival a tzv. Zombie Walk. Takže hned jak jsem vstal v dopoledních hodinách, tak jsem si sbalil švestky a vydal se na kontrolu.

Dnes je sobota a já mám tím pádem před službou a tak pro mě konzumace-degustace vinného moku - nápoje králů - padá :/ Ale beztak jsem si den užil.
U vinného festivalu bylo nespočet stánků s víny a jídlem a pozor, stage "pavilon" s kapelou a moderátorkou Babou-Jagou před kterým jsem to zakempil. Počkat, ale on to byl moderátor s pořádnejma kozama :D

Já říkám, že Sydney je město podivínů a proto hned kousek od festivalu se do řad stavěli zombieeeees :) Jóóóó .. Krvelačné a hrůzu nahánějící strašáci.. Popravdě jsem se jich ani nebál, jsem teď nějakej nachcípanej a spíš já tam byl ten, kterej by je nakazil :D

Zdravotní sestra, servírky s mozkem na talíři, voják, vědci potřísněni krví a prostě zombies všeho druhu :) Dokonce se s nima dalo i popovídat, myslel jsem, že konverzace ve stylu "arrrrghh...Bléééééé...chrrrrrhhhh" nebude moc dlouhá, ale oni mluví i lidskou nezmutovanou verzí :)

Je to parta skvělejch lidí, jak jsem se přesvědčil a dost přemýšlím, že se příští rok do průvodu zapojím také.

Toť krátký report z mého dne a já si teď jdu rychle zaběhat před službou a vyčistit hlavu k psaní dalšího
příspěvku ! :)

Mějte se hezky a ahoj !

Změňme se k lepšímu #3

Co se týče předešlých dílů, tak to moc úspěchu nasklidilo a proto přemýšlím, zda v tom ještě pokračovat nebo ne :)
Co jsem si všiml, tak byly i nějaké reakce, že používám slohové obraty psychologů atd. Tak to není a já opravdu nečerpám ze žádné literatury, pouze ze svých zkušeností :)

Přišla mi i kritika k druhému dílu, kde jsem se zmiňoval o pozitivismu v pracovním prostředí a to taková, že jak někdo může být v práci šťastný, když ho práce nebaví.

O tom to všechno je, práce asi nebaví nikoho z nás. Toho, koho baví, tak je ve společnosti označen za workoholika - člověka, který si k práci vypěstoval závislost. Sám za sebe řeknu, že práce, kterou dělám mě do dnes nijak nebavila a spíše jsem si k ní od počátku mého studia budoval spíše odpor. Stačilo udělat krok zpět, začít s úsměvem, vnímat okolí pozitivně a rozdíl se dostavil. Okolí si toho začlo všímat a rázem jsem začal být uznávanější a pracovně výkonnější - práci "obor" bych dnes s těží vyměňoval a jsem rád za to, kde jsem :) Jde to poznat i na ulici. Když pujdete mezi lidma s úsměvem ve tváři, okamžitě tím přilákáte pozornost kolemjdoucích a to proto, protože ono je totiž příjemné vidět člověka s úsměvem mezi masou lidí.

Dodnes vědci přesně neví, zda je radostí způsobenej smích nebo smíchem radost. Lidské tělo, city a emoce a podněty jak se člověk chová je jedna velká detektivka. Ale já žádné vědce nepotřebuji a vím, že usměvem mi jde vše mnohem lépe než předtím :)

Rozhodli jste se koupit nějaké nové oblečení - čisté bílé tričko bez jakéhokoliv potisku. Stojíte před dvěma obchody s oděvy. Dejme tomu, že to budou obchody se stejnou módou, cenou i kvalitou. Vejdete dovnitř a prodavačka vás pozdraví bez jakéhokoliv obtěžování se usmát. Vejdete do druhého a tam vás zaměstnankyně pozdraví s krásným úsměvěm a po celou dobu co si vybíráte se přirozeně usmívá. Ve kterém si tričko koupíte? :)

Takhle to je, tak to i funguje a není to vůbec složité :) zatím ahoj ^^

"Výsledek příkladu nezměníme, ale můžeme změnit postup, jak se k výsledku dopracovat" - Karel Němeček

Změňme se k lepšímu #2

Tak se opět hlásím, jak jsem slíbil :) Minule jsme si řekli, jak se co má a co mě přimělo k psaní těchto řádků.

Dnešní doba není vůbec jednoduchá. Dnes je to vše o soutěži a ten kdo nebojuje nemá nic a začne se trápit, když vidí lidi kolem, kteří se mají lépe. Není to tím, že by ti druzí měli pouze štěstí. I ostatní dokázali bojovat a jejich výsledkem se stal úspěch. Ano může se tak stát, že některé potkalo právě jenom štěstí a ke spokojenosti přišli jak se říká "jako slepý k houslím". Samozřejmě, že i takové štěstí může potkat i nás, ale kdybychom na to měli čekat, tak by tento článek postrádal význam a ne všeho se dá zrovna úplně docílit štestím.

Zkusme se pozastavit nad slovem štěstí. Štěstí bude mít pro každého z nás jiný význam. Pro někoho to může znamenat zdraví, pro někoho bohatství, pro někoho lásku atd. Štěstí je to, že jsem se narodil, že jsem zdravý, že mám šťastnou rodinu a že mohu psát právě tento příspěvek. Štěstí je i to, že jsem dnes došel v pořádku do práce a mohu pracovat.Štěstí nás doprovází každý den a musíme se ho naučit vnímat a vědět, že nás dělá z části šťastnými. A právě tady by se dalo začít s praktikováním pozitivity. Zkuste si jeden jít do práce a být z toho šťastni. Zkuste v tom začít hledat stŕnky kladné. Ono totiž to, že jdete zrovna do té práce může ovlivnit naši náladu kladně - práce nám mohla zachránit život, jdeme vydělávat peníze a tím pádem můžeme zbohatnout, některým se může stát i to, že tam najdou i svou budoucí lásku a to je to štěstí co nám i ta práce dá :) Schválně si jednoho dne zkuste jít do práce s úsměvem, usmívejte se na lidi, kolegy, nadřízené a uvidíte, že se pozitivní nálada dostaví sama a práce vám pujde líp. Jen to zkuste, nic za to nedáte :)

V prvním příspěvku jsem se zmínil o mém testu (výzkumu) jak toto funguje ve společnosti převážně mladých lidí jako jsou diskotéky, noční podniky atd.

Po včerejším testu jsem se rozhodl však udělat výzkum hlubšího rázu a nechám si na to tak dva - tři týdny, abych viděl jasné rozdíly :) Každopádně včera se zadařilo a já se díky tomu dostal mezi dvě holky a dva kluky uprostřed konverzace a dokázal ty dva týpky setřást a převést střed pozornosti na mě :) Byla to otázka půl hodinky, kdy jsem si se slečnama popovídal a rychle vypadnul, protože chlapci nevypadali příliš spokojeně, ale i na ty jsem zahrál klidný stav s úsměvem a vše dopadlo v pořádku a jeden z nich se se mnou rázem skoro až spřátelil být více času :)

Takže vážení, nezapomeňte na to všude vcházet s úsměvem, usmívat se pokaždé a rozdávat lidem dobrotu - vrátí se vám to ! :)

Toť pro dnešek vše a já doufám, že se článek bude líbit :) ahoj, mějte se fajn :)

Změňme se k lepšímu - Začněme s pozitivismem

Změňme se k lepšímu ! Tak přesně nic lepšího mě po dlouhé době nenapadlo než tento příspěvek.

Měl jsem hodně dlouhou odmlku od postování a proto se to teď budu snažit napravit. Poslední dobou jsem si všiml, že některé z mých příspěvků zde na blogu jsou lidem celkem užitečné a to mi dodalo síly a radosti :)

Dnes jsem si pročítal blog mého kamaráda freemana (anglickaslanina.blogspot.com) a chtěl bych navázat na jeho post ohledně pozitivity.

Není dlouho, co jsem byl skoro na pokraji psychického zhroucení, který mi málem způsobily určité faktory.

Být v cizině sám "bez kamarádů" není až tak jednoduché. Samozřejmě, že tu kamarády mám, ale tyto kamarádi vám nenahradí vaše plnohodnotné kamarády, které znáte od dětství a se kterýma můžete sdílet poměrně cokoliv.

Druhým, poměrně horším faktorem byla ztráta lásky. Ano, mé první lásky, kterou jsem v jádru srdce cítil. Víte ono to zní, jako bych trochu přeháněl, ale spousta mých známých mě má nebo mělo za bezcitu, protože jsem nikdy nedával najevo city a sám jsem byl přesvědčenej o tom, že asi ani láska v praxi neexistuje a je to pouze teorie.

Nebudu tu rozepisovat, proč, s kým, za jakým účelem a kdy se co stalo. Jednak o tom ani nemám chuť psát a ani to nikoho nejspíš nezajíma :)

Jen bych tady chtěl poděkovat klukům a mým rodičům, kteří mě po celou dobu podporovali a utišovali.

Došlo to tak daleko, až mě to donutilo zajít si k numeroložce, která mi otevřela světelnou bránu s duhovým mostem do života :)

Začněme s pozitivizmem !

Ve všem spočívá pouze pozitivita. Zkusme se ke všemu stavět pozitivně. Pro někoho z vás to možná bude dělat ze začátku problémy, jako to dělalo a stále ještě dělá mě. Budeme se doslova nutit brát současné dění pozitivně, ale je to tím, že jsem dříve mysleli pouze negativně a tělo - resp. náš rozum se to bude muset naučit od znova, stejně tak jako se naučil až moc negativity :)

Dneska mám v plánu jeden testík. A proto budu s tímto postem pro dnešek končit. Byl jsem pozván od spolubydlících na karaoke v místním baru a já se rozhodl, že půjdu tam lidem nadělit trochu dobroty a úsměvů :) V příštím díle napíšu, jak to dopadlo.

Tak se zatím mějte hezky, usmívejme se a buďme k sobě přátelští :) ahoj



- Posted using BlogPress from my iPhone

Location:Sydney