Jak se cítím ? Ufff... Mám toho popravdě plné kecky.. V Austrálii to začala být honička už posledních pár dní před odletem. Nejen, že jsem 2x přebaloval kufr, ale také se se mnou chtělo rozloučit mnoho přátel a není jednoduché to vše zvládnout v posledních pár dnech.
Nakonec se vše povedlo a já už v 5:00 byl na nohou a vypravil se na minibus -> směr mezinárodní letiště Sydney... Minibus byl domluven na 5:40 a já ještě v 6:10 nervózně stepoval a vyhlížel bílou dodávku s nápisem "AirBus".
Když už konečně dorazil, tak jsem si oddychl a ještě větší překvapení bylo to, že minibus byl úplně prázdný a já tam byl zcela sám... Ne na dlouho...Ještě zhruba hodinu jsme se šmejkali po městě a nabírali ostatní lidi.
V 7:20 se dostávám na letiště a přede mnou byla ta největší zkouška, z které mám vždy největší obavy - CHECK IN - nebo-li odbavení zavazadel. Ono není vůbec složité přesáhnout váš maximální limit a vyslechnout si nehezkou částku pro zaplacení nadváhy.
Bylo to těsné.. Nadváhu jsem měl zhruba 2kg a to příjemnou paní za pultem přimělo přimouřit oko a zavazadlo pustit dál :)
Letělo se mým oblíbeným letadle Boeing 777-300 ,takže jsem věděl co mě tak trochu čeká.
Bohužel jsem poprvé za své létání chytl doopravdy pacholka, který seděl vedle mě. Celou cestu měl jakousi tendenci si hájit své území a neustále mě pošťuchoval loktem, který se drásal přes jeho opěrku.
Díky tomuto jsem se skoro vůbec nevyspal.
Po příletu do Seoulu mne přivítalo jarní počasí, kde se teplota pohybovala okolo 7-8C.
Ale teď jsem již tady v teplém útulném pokoji se zaplněným bříškem skvělými korejskými pokrmy a tak, až dopíši těchto pár řádků si půjdu lehnout a připravit se na další den :)
Žádné komentáře:
Okomentovat